Špatné výsledky během přípravy, špatný vstup do Ligy národů a teď navíc i vysoký debakl v přátelském klání s Ruskem. Kde se tohle až zastaví? Jisté je, že ať už nás vlny osudu zavedou kamkoliv, v jejich popředí se již nebude pohupoval trenér Karel Jarolím, jenž se pod vlivem vysokého tlaku zřítil do hlubin.

„Nebylo týmu co nabídnout.“ Tak zněla poslední slova odvolaného lodivoda české reprezentace, která se potácí z jedné kraje propasti na druhou. Během utkání na ruské půdě se hráči kdysi hrdé země, jež byla kolikrát přezdívána i srdcem Evropy, nechali potupit 5:1, čím přepisovali i více než šedesát let staré dějiny. Tři góly v prvním poločase a nadmíru děravá obrana to jenom korunovaly.

Na podobnou bídu se nemohlo koukat už ani vedení svazu a jak tedy bývá zvykem, když se nedaří, hledá se nový impuls. Ačkoliv dnes už víme jméno nového nástupce (Jaroslav Šilhavý), tak zatím netušíme, zdali v týmu zvládne nastolit jakousi stabilitu. Doposud se dá říct, že našemu národnímu mužstvu totiž chybí jak balanc, tak i kvalita. Nemluvě o té taktické stránce věci.

„I kdyby nás vedl nejlepší trenér světa, nebude to mít vůbec lehké.“ Aneb takto zní prohlášení kdysi bývalého hvězdného reprezentanta Antonína Panenky, o jehož proslulé penaltě se dodnes mluví.

„Žádný český reprezentant již nepůsobí v žádném předním evropském klubu, hráči již nemají takovou kvalitu a totéž se odráží i do fotbalu,“ nebral si servítky mistr Evropy z roku 1976, jemuž na výsledcích sice záleží, ovšem sám ví, že aby se dostavily, bude muset patrně přijít i nová generace, která je přinese.

Největší problém asi nastává v momentě, když ve hře vašeho oblíbeného týmu vidíte snahu, ale v závěrečném součtu sil mu prostě chybí kvalita. A bez té na přední úrovni hrát nejde.

„Chybí tomu optimální složení, optimální výsledky a rozhodně a především nějaká kvalita. Největší zklamání plyne z obrany, ale zároveň nemohu říct, že se tam nikdo nesnaží. Jenom ta kvalita nám prostě ubyla,“ přiznává Panenka.